Neděle, 8. května 2011
Tišnováci a okolní, máte posledních několik hodin, abyste navštívili výstavu našeho ateliéru pojmenovanou Do krajiny! v Jamborově domě v Tišnově.
Pro ty, kdo to nestihnete, sem vkládám aspoň úvodní řeč z vernisáže a odkaz na tišnovskou televizi, kde možná z našeho malířského plenéru časem bude nějaký záznam.
Pátek, 13. listopadu 2009
Na vernisáži našeho ateliéru Grafika 2 v galerii Aula brněnské Fakulty výtvarného umění VUT jsem pronesl řeč, kterou sem vkládám. Zvláštní, že to je už druhá vernisážová řeč o ateliéru,
kde mluvím o idiotech. As to bude něco znamenat, i když ještě nevím co. Vystavujeme cosi krajně nevhodného, co připomíná večerní kreslení nebo ty nesmyslné uhlové studie, které se dělávají na umprumkách. Ale měli jsme k tomu dobrý důvod.
Úterý, 7. října 2008
Při vernisáži výstavy Bordel v Galerii Havelka tento čtvrtek se dočkáte také ohlašovaného křestu právě vydaného Slovníku Grafiky 2!
Čtvrtek, 13. prosince 2007
Dělal jsem na stránkách našeho ateliéru, takže jsem nějakou dobu neposlal nic sem - ale tam jsem například začal systematicky posílat slova,
která mají ve slovníku grafici 2.
Sobota, 27. října 2007
Jiřího Petrboka ctím jako malíře a kolegu, ale měl bych ho uznat i jako médium.
Pondělí, 24. září 2007
Blíží se výstava AVU ve veletržáku; pro katalog jsem napsal o našem ateliéru tenhle text - ovládl jsem se, a o kompostování se v něm zmiňuju minimálně.
Středa, 31. května 2006
Dneska v 11.30 jsem konečně dokončil přednášku, která je součástí řízení ke jmenování profesorem.
Jediný problém byl, že řízení započalo v 11 hodin.
Sobota, 27. května 2006
Kompiluju profesorskou přednášku na 31. května na AVU (veřejné zasedání umělecké rady AVU v aule v 11 hodin) a zapomínám mrskat příspěvky sem do deníčku. Ačkoli pořád vznikají, víc než předtím, asi jak potřebuju vykompenzovat soustředění na přednášku. Přednášku jsem nazval trochu fádně Pohled na kresbu - ale je to o všem možném kolem kresby, co mě vzrušuje, tak to snad jiskra přeskočí!
Pondělí, 21. listopadu 2005
Až dneska - když jsem si přečetl v naší rodině oblíbený týdenní souhrn Ivana Lampera v Respektu, a narazil tam na zprávu, v jakém debaklu jsem neuspěl při volbě rektora na AVU - jsem si po týdnu od té události uvědomil, že jsem vlastně volby prohrál.
Pondělí, 14. listopadu 2005
Akademický senát zvolil znovu Jiřího Sopka.
Jaká by byla vaše reakce, když vám někdo řekne, že od vás nic nechce?
Osvobozující pocit.
Na kocovinu čekám, zatím ji necítím.
A jdu dělat něco jiného. Důležitějšího — to mám čerstvě potvrzené.
Středa, 9. listopadu 2005
Na blížící se pondělí 14. listopadu bych do Kokoliova bloku měl mít pro každý případ připravená dvě prohlášení.
1. Děkuji senátorům za důvěru, rozhodli jste se dobře! - v příštích třech letech se mou prioritou stane akademie, věnuji jí svůj čas a energii - malovat budu tím pádem jen ve zbytkových mezičasech a meziprostorech - ale škole to dlužím, rád se kvůli ní pokusím překonat - a začínám okamžitě dávat dohromady tým a časový plán.
Anebo, když nedostanu dost hlasů:
2. Děkuji senátorům za jejich volbu. A hned od této chvíle začínám zpětné přeprogramování, mažu z hlavy všechna ekonomická, legislativní a bůhvíjaká data, které jsem si do ní během posledních tří let kvůli škole nalil, vracím se do své původní pozice normálního člověka, který má na práci barvy a prostory mezi nimi, ale pořádně ani neví, kde je sever, ani jak se kupují boty. Přeostřuju svůj pohled na školu, pro který jsem teď pár let používal kombinaci dalekohledu s mikroskopem, a zvýrazním si měřítko 1:1 - takže škola pro mě bude opět znamenat hlavně můj ateliér.
Pondělí, 7. listopadu 2005
V Respektu v pondělí vyšel rozhovor, který se mnou dělala Jana Klusáková (ještě toho nemáme dost). Pokoušel jsem se tam popsat, že je něco ve vzduchu, sice zatím nedefinovaného, a že právě proto je teď nejlepší doba se to pokusit rozpoznat a vytáhnout na světlo. Těžko se mi něco tak vágního vyjadřovalo jinak než vágně, a protože text v Respektu prošel důkladnou redakční úpravou, vložím sem pro zajímavost "konečnou" variantu, kterou jsem předtím dostal k autorizaci - třeba z téhleté verze ta původní myšlenka vyleze líp.
Rozhovor se stočil i na školu, kde zrovna v pondělí proběhla předvolební schůze; napíšu o tom brzy. Už jsem napsal.
Pátek, 14. října 2005
Součástí textu "proč přesto kandiduji na rektora" jsou teze, které jsem odevzdal akademickému senátu, a otiskuju je zde; doufám, že se dočkají Vašich připomínek, ať už v komentářích nebo na mém mailu kokolia zavináč avu.cz
děkuji
- ještě doplnění: < a h r e f = " http://www.avu.cz/nastenka/volbyRektora2005.htm " > zde < / a > jsou teze obou kandidátů na školních stránkách
Úterý, 11. října 2005
Na AVU byly vyhlášeny volby rektora. Stávající rektor Sopko, kterému končí první volební období, prohlásil při zahájení školy, že bude znovu kandidovat. V této chvíli ještě žádní další kandidáti svou účast nepotvrdili, mají čas do čtvrtka. Doufám, že jich bude víc, snad se odhodlá Jiří Ševčík, a další kolegové - může to být i někdo z venku... Bylo by trapné, kdyby byl jen jeden kandidát - přál bych si, aby se jich objevilo více, protože to je zase jedna vhodná příležitost, jak se vyjádřit k přítomnosti a budoucnosti školy.
Ale právě to letošní zahájení školy bylo tak mdlé a nedůstojné, že jsem se v té chvíli konečně definitivně rozhodl. KANDIDUJI NA REKTORA. Potvrdil jsem to akademické obci letákem, který uvádím níže:
Čtvrtek, 27. ledna 2005
Toto je slíbená druhá řeč z konce loňského roku, není to až tak bilanční projev, v podstatě už jde jen o volání po spřízněných duších..
Čtvrtek, 27. ledna 2005
Pro ukázku sem přece jen plácnu dvě řeči, které jsem vedl ke svému milému (love-hate) senátu; na téhle není nic hrozného, jen její délka, a pak skutečnost, jaké problémy jsem si to pustil do hlavy... Je z konce roku 2003, následující, kterou dám do příštího příspěvku, je o rok pozdější.
Úterý, 25. ledna 2005
Od minulého týdne, kdy jsem svolal poslední schůzi starého senátu, a kde jsme zvolili nového předsedu, se pozoruju a pokouším se zjistit, jestli je to pro mě úleva nebo co vlastně.
Za tři roky jsem si tak zvykl, že mám na krku tohle vážené těleso, které na AVU čítá 32 (!) senátorů, až jsem měl pocit, že mi berou hračku.
Sobota, 22. ledna 2005
Ke konkurzům na AVU v roce 2001 jsem si sesmolil tenhle text, už mu sice moc nerozumím, není zrovna čtivý, navíc mě usvědčuje z věcí, které nenastaly, ačkoli jsem je inzeroval, ale protože se právě (vlastně pořád) v ateliéru pokoušíme zjistit, co se nám dohromady děje v hlavě, tak ho plácnu sem do bloku. Studenti ho myslím tenkrát ani neviděli a mně snad jeho publikování podnítí, abych to ohledně Akademie nepřeháněl s autocenzurou jako doposud, je to přece veřejná vysoká škola.
