kokoliův blok

>>recyklace balastních memů<<
Čtvrtek, 5. ledna 2012

přesun na blog.kokolia.eu

Nejdřív jsem si udělal účet na Bloggeru, jenže tam před deseti lety neměli české kódování (resp. Unicode), a teprve po pár letech jsem objevil čerstvé české Bloguje. Časem se ukázalo, že Artur Dent, autor blogovacího systému, chodil na naše koncerty, dokonce jsme se setkali naživo na jedné konferenci, ovšem v době, kdy se už z bloguje.cz vyvázal.

Tenhle blog tedy vznikl původně na serveru bloguje.cz, i když je to tady vidět jen úplně dole v patičce.

Bloguje.cz má pár dobrých vlastností, například jako autor můžete vidět všechny texty na jediné stránce. Ze začátku jsem registroval i určitou spřízněnost bloggerů, to už ale osláblo.

V jiných rysech ale už server zastaral, vkládání obrázků se mi s dvěma výjimkami nikdy nepodařilo, kategorizování příspěvků je hrubé, a v říjnu bylo bloguje.cz dokonce označeno Googlem za šiřitele malware (škodlivého software).

Udělal jsem si teď blog na Drupalu, oblíbeném a robustním systému, podívejte se na www.kokolia.eu/blog (aneb blog.kokolia.eu), doplnil jsem obrázky, videa, kategorie. Chvilku to bude ještě ve zkušebním provozu, ale pak tyhle stránky na bloguje.cz odstřihnu. D9ky za připomínky.

Pátek, 18. června 2010

milenci prostoru

Jednou hladím prostor krásně po srsti, pak do něho vnikám, protahuju se jím dál, pak ho polykám a trávím, pak jsem u toho, kdy vzniká.

To není žádná metafora, pouze suchý popis.

Úterý, 8. dubna 2008

catwalk

Na Miss kompost se zase vyrojilo šílených modelek. Měl bych koukat po hadrech, ale ve skutečnosti koukám na modelky. To asi dělá víc lidí. Mě na nich nejvíc zajímá jejich chůze a tu taky nejvíc kritizuju.
Pátek, 20. července 2007

co je doopravdy taiji

Běžně si lidi myslí, že pro taiji to nejdůležitější je qi, energie.
Čtvrtek, 19. července 2007

filozofie břicha

Witgenstein je pro mnoho lidí znám hlavně jako autor věty, že o čem se nedá mluvit, o tom se musí mlčet - což vypadá jako poukaz na hlubokou mystiku nebo skepsi, anebo přinejmenším výzvu, aby se zbytečně nežvanilo.
Neděle, 1. července 2007

skryté hubnutí

Ze zabijačky známe střevní sádlo, náš řezník bájil o jeho zvláštních účincích. Strhává se ze střev a přidává se do jelit, i když někde právě z něho dělají škvarky.

Taky si pamatuju z pitvy, jak tam zářilo zlaté sádlo v břiše - ne špeky pod kůží, ale uvnitř - a říkal jsem si, že stárnutí je prostě žluknutí.

Neděle, 24. června 2007

rada japonským vědcům

Když vidím, jak japonští vědci sestrojili další variantu člověku podobného robota, vždycky se podivuju, proč se tak šourá. Že by se v japonském týmu neobjevil žádný cvičenec stylu rodiny Chen? Asi ne, jinak by místo kyvného pohybu kloubů aplikovali spirálu v devíti perlách - a stroj by podle mně chodil bezpečněji a inteligentněji.
Úterý, 19. června 2007

střed všude

Jasně, střed, všichni víme, že střed v taiji je Něco. Můžeme si ho představovat jako místo kousek pod pupkem a nějak si to dávat do souvislosti s každým pohybem. Nebo aspoň se závěrem každého pohybu.
Čtvrtek, 5. října 2006

cvičení s mistrem v Brně

Jak známo, lidi z bojových umění se pomlouvají jako staré baby (nezapomenu dodat, že nemám nic proti starým babám), a tak třeba Zhai Hua vždycky tvrdila, že Qin Min Tang není tudi, neboli osobní žák našeho shifu Zhu Tiancai. K tomu by musel třikrát třísknout před mistrem hlavou do země, načež by obdržel papír, který tuto událost stvrzuje - tak jak to máme s Zhai Hua, s Radkem a nově ještě s asi dvěma žáky my.
Pátek, 29. září 2006

Mistr v Brně

Rozbil jsem si notebook (ve vlaku jsem ho dal do zásuvky a až pak jsem si všiml, že zrovna na ní je napsáno: sem nepřipojujte notebooky...) a až v posledních dnech jsem se dostal k datům - to mě stejně neomlouvá!

Takže až asi předvčerejškem jsem rozeslal mail těm, co s náma cvičili a teď jsem si vzpomněl, že jsem to ještě nevylepil tady.

Přikládám pozvánku, jak jsem ji dostal. Včera jsme s mistrem seděli v naší nové bambusové chýši na zahradě až do soumraku, teď celé rodince právě uvařil úžasnou polívku - ještě jinou, než je Mistrova polívka v receptech! Odpoledne jedeme do Brna, v neděli už má zase cvičení v Praze.

Nic z toho neorganizuju, tak jsem trochu mimo, omlouvám se všem!

Úterý, 25. července 2006

rozhovor o taiji pro časopis Luna

Tohle je rozhovor, který se mnou dělala asi před dvěma lety Pavlína Míčová. Luna byl zdravotní časopis, proto otázky směřují tímhle směrem.

Není to definitivní verze po korektuře, takže používáme nejednotnou čínskou transkripci (hned tři způsoby psaní slova taiji...), omlouvám se.

Pátek, 14. července 2006

Mistr přijede v půlce září!

Ještě to potvrdím a napíšu přesný rozpis, ale vypadá to, že náš shifu Zhu Tiancai přijede v půlce září a stráví v Česku celý měsíc.

U nás bude podle všeho ten týden od 25. září. Sám cvičení neorganizuju, leda by se objevili zájemci. V Praze i v Brně to organizuje Radek Kolář, který jak jsem tu už psal, vzal pod svá křídla i mou věrnou skupinku, kterou jsem dlouhodobě zanedbával, a cvičí s nima v Brně.

V pátek 29. bude asi ukázkový večer v Brně, o víkendu cvičení. Cvičení může být i předtím během týdne, v Brně nebo v Praze, podle okolností.

Mistr by možná učil zkrácenou sestavu nového stylu, která se snad dá v obrysu naučit za několik dní.

V Praze bude cvičení probíhat u Radka, jeden víkend si myslím rezervuje Zhai Hua.

Úterý, 7. března 2006

cvičení v Brně, pokr.

Ohlasy ze cvičení s Radkem Kolářem jsou dobré, možná výborné. Poslali mi zprávu, že příští seminář s ním je v sobotu 8. dubna. Skupinka jinak cvičí v malém sále Biskupského gymnasia, Barvičova 85 v Brně, každé úterý od 17.15 do 18.45, cena 120 Kč za měsíc. Telefon na Davida jsem uvedl minule, tady je ještě jeho mail: bardad zavin áč seznam tečka cz.
Středa, 1. března 2006

proč neučím taiji

Tohle jsem taky napsal do blogu už před dvěma měsíci, ale nepublikoval jsem to. Ani teď nechápu, proč jsem měl potřebu psát o tom, že už neučím taiji.
Úterý, 28. února 2006

cvičení v Brně

Přišli za mnou David Baránek a jeho žena Lada, kteří se mnou skoro od začátku cvičili, a řekli mi, že se domluvili s Radkem Kolářem na občasných, možná pravidelných kurzech v Brně. Budou cvičit každý týden někde v tělocvičně sami, a Radek přijede možná jednou za měsíc. Je to tedy dobrá zpráva pro ty, kdo se ptali na cvičení v Brně.
Sobota, 5. února 2005

Zhu Tiancai v Česku

Jak jsem psal, přijede za pár týdnů mistr, já jsem stále ještě nepublikoval, jak se bude cvičit u nís, ale kdo je z Prahy, může zvážit, jestli pro něj nebo pro ni není vhodný některý ze seminářů, které pořádá Radek Kolář v Taiji Akademii. Minule to měl bezvadně zorganizované. Zhai Hua bude mít mistra u sebe přes ten další víkend, ale nevím detaily. Je to na www.taiji.cz.
Pátek, 14. ledna 2005

taiji v Brně

31.12.2004 8:37:07 objevil jsem Vaše stránky, nemate tip, kde v Brne cvicit taiji? Mam za sebou cca 10 let cviceni aikido, ze zdravotnich duvodu nemohu provadet pady, takze hledam alternativu... zdravi Michal
Pátek, 14. ledna 2005

taiji pro introverty

11.01.2005 10:12:09 Dobrý den, vo vasom clanku o taiji, spominate ze taiji je cvicenim pre vsetkych, velmi sa mi tiez pacilo prirovnavanie predstavu o taiji ako o starcekovi cviciacemu v parku... rad by som sa spytal ci je cvicenie taiji podla vas vhodne aj pre mladych ludi, po precitani asi jednej knihy o taiji (asi amerického povodu)som dosiel k nazoru, že tento sposob pomaha introvertnej casti nasej povahy a ide skor o dusevne cvicenie ako o bojove umenie. je to podla vas tak? Inac bol som na vasej vystave v brne, a strasne ma oslovil ten vztah malovanie vs. taiji, ktory z vasich obrazov dycha... tot vše s pozdravom matej

Matěji, díky za dopis, dovolil jsem si dát váš vzkaz sem, třeba k tomu bude něco mít ještě někdo jiný. (Vzkazy málo čtu, je pro mě lepší, když najdu reakci v komentářích.)

Taiji je, jak jistě víte, nejen název bojového umění, ale taky jeden z klíčových pojmů čínského myšlení, to je to populární logo dvou "ryb", jin a jang ve vzájemném vztahu. Takže kdyby taiji bylo jen pro introverty, přestávalo by to být taiji, protože by mu scházel právě ten opačný doplňkový prvek. Ale máte pravdu, že se často cvičí unyle a povzneseně, takže to vypadá jen jako kratochvíle pro ušlechtilé duchy. Naštěstí původní styl Chen (čti: Čchen), který cvičíme, obsahuje jak pomale plynoucí pohyby, tak prudká explozívní vydání síly; prostě celou škálu. Když se taiji začnete učit, tak je ovšem ve většině škol včetně Chenu normální, že se cvičí pomalu (přes pomalost se uvolníte, přes uvolnění se v tom usadíte, přes usazení ucítíte peng a střed, a pak už to jede...), protože zpomalení je jako časová lupa, v které zkoušíte artikulovat to, na co pak v reálu máte zlomek vteřiny. V počátečním období bych se teda nedivil, když někdo k taiji bude potřebovat ještě doplňkový sport, ale časem se dá vyblblnout dokonale i jen ze samotného taiji. Můžete cvičit podle nálady pomalu nebo skákat jak jojo.

Sám to používám naopak: podle toho, jak ráno cvičím, tak odhaduju, jaký to bude dneska den (a týden, měsíc, rok...).

K.

Středa, 22. prosince 2004

mistr Zhu Tiancai v Česku

Pamatuju si dobu, druhou polovinu 80. let, kdy o cvičení taiji slyšelo jenom pár jednotlivců: doktorka Růžková, lidi ze Zlatého kopce, Vít Vojta a nevím kdo ještě. Zoufale jsem sháněl i ty úplně nejzákladnější informace. Nikdo nevěděl nic (možná mi teď někdo napíše, že dávno věděl všecko). Cvičení v parku by bylo považováno za úchyláctví nebo podvratnou činnost. Cvičil jsem podle knížky, a protože se mi líbila víc až druhá kniha, kterou jsem sehnal, a která byla o stylu rodiny Chen, orientoval jsem se na něj. Pak v televizi dávali dokumentární film Čínský stínový box, kde jsem to poprvé viděl v pohybu - vypadalo to trošičku jinak, než to moje, ale spíš líp...

Představa, že by se vyskytl někdo, kdo taiji nezná jen z četby nebo z pomalu se šířícího videa, byla nerealistická. Ale snít, že by přijel mistr, který převzal úplnou tradici rodinného stylu, pocházející přímo z místa, kde taiji vzniklo, který patří k absolutní špičce, a doufat, že si přitom udělá čas, aby nás důkladně naučil, co jen budeme chtít a na co budeme mít, by byl trestuhodný úlet.

bloguje.cz

Stránky jsou archivovány v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny ČR