kokoliův blok

>>recyklace balastních memů<<
Neděle, 9. ledna 2005

život je překvapení

Hráli myslím Concertino od Víťky Kaprálové, avšak bylo to - v té chvíli, kdy jsem to zrovna poslouchal - předpokládatelné. Znám ji nedostatečně, ale mám ji rád, zamrzelo mě to za ni. Nějaký dirigent, nebo možná houslista, třeba si za chvíli vzpomenu, kdo to byl..., že by Rafael Kubelík?, v každém příípadě interpret, (interpret je taky druh počítačového jazyka) kdesi říkal, že se má hrát tak, jakoby hudba člověka zrovna napadala. Stejně tak někdo od divadla určitě říkal, že i herec musí říkat repliky sám pro sebě překvapivě. I když má nabiflovaný text, nesmí ani tušit, jak scéna dopadne.

Musí se tak i kreslit.

A i kdyby člověk znal budoucnost, stejně by musel tak i žít.

Komentáře (0)

Tip: číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentář
Přidání komentáře
bloguje.cz

Stránky jsou archivovány v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny ČR